Éra „nauč se jednou, pracuj navždy“ končí: Jak AI mění trh práce a vzdělávání

Svět práce a vzdělávání prochází zásadní proměnou, kterou urychluje rozvoj umělé inteligence (AI). Jak zaznělo v rozhovoru s Bobem Sternfelsem z McKinsey & Company a Hemantem Tanejou, CEO General Catalyst, během CES 2026, „nauč se jednou, pracuj navždy“ už neplatí. AI mění způsob, jakým firmy investují, jaké dovednosti jsou na trhu práce žádané a jak se musí lidé přizpůsobovat v rychle se měnícím prostředí.

Podle Taneji, zatímco tradiční technologické společnosti jako Stripe potřebovaly desítky let pro růst na hodnotu stovek miliard dolarů, některé AI startupy, například Anthropic, dosahují podobných hodnot v rekordně krátkém čase. To naznačuje, že AI je hybnou silou nové technologické vlny, která přinese vznik několika bilionových společností během následujících let.

Investice a rozhodování ve firmách: CFO versus CIO

Navzdory zájmu o AI zůstává její adopce v mnoha tradičních firmách nejistá. Bob Sternfels poukazuje na častou otázku, kterou konzultanti McKinsey slýchají od CEO: „Mám poslouchat svého finančního ředitele (CFO) nebo technického ředitele (CIO)?“ CFO často vidí v investicích do AI riziko bez okamžité návratnosti a doporučují odklad. Naopak CIO varují, že bez přijetí AI hrozí firmám závažné narušení konkurenceschopnosti a ztráta trhu.

Tento rozpor odráží širší dilema firem, které musejí vyvážit strach z neznáma a potenciál inovací. V neziskovém sektoru je situace podobná – investice do AI jsou stále opatrné, přestože technologie nabízí značný potenciál pro zvýšení efektivity a dosah pomoci (umělá inteligence v sociálních službách).

AI a budoucnost pracovních dovedností: celoživotní učení jako nutnost

Jedním z klíčových témat byla otázka, jak AI ovlivní trh práce, zejména pro mladé absolventy a začínající pracovníky. Jason Calacanis zmínil obavy, že AI může nahradit mnoho vstupních pracovních pozic. Odpověď Sternfelse a Taneji je, že ačkoliv AI zvládá stále více rutinních úloh, lidské kvalitativní schopnosti jako rozumné rozhodování, kreativita a iniciativa zůstávají nepostradatelné.

Taneja zdůraznil, že celoživotní vzdělávání a rekvalifikace nejsou volbou, ale nutností. Tradiční model, kdy lidé studují do 22 let a pak zbytek života pracují se zastaralými dovednostmi, je podle něj překonaný. V době, kdy může být vyvinut AI agent rychleji než vyškolen nový pracovník, je potřeba neustále se učit, adaptovat a prokazovat nadšení a odhodlání.

Podobný názor na význam přizpůsobivosti najdeme i v dalších zdrojích, například v článku o trhu práce v roce 2026, kde se očekává rozsáhlá transformace profesních rolí a kompetencí.

Praktické dopady AI ve firmách a neziskovkách

Sternfels představil konkrétní příklad McKinsey, kde do konce roku 2026 plánují mít pro každého zaměstnance alespoň jednoho „personalizovaného“ AI agenta. Přesto neplánují snižovat počet zaměstnanců, ale mění složení týmu – více lidí bude přímo pracovat s klienty a méně na administrativních pozicích. Taková změna zdůrazňuje, že AI nebude nahrazovat všechny pracovníky, ale především změní jejich úlohy a požadované dovednosti.

V neziskovém sektoru podobně narůstá využití AI jako nástroje pro zefektivnění procesů, lepší analýzu dat a cílenější pomoc potřebným, jak uvádí článek o klíčové podpoře neziskových organizací. Tyto organizace musejí také investovat do vzdělávání svých pracovníků, aby dokázali AI nástroje efektivně používat.

Výzvy a výhled do budoucna

V rámci této transformace je důležitá i otázka etiky, regulace a spravedlivého přístupu k novým technologiím. Firmy a organizace musí zvažovat nejen ekonomické přínosy, ale i sociální dopady AI, což je téma, které jsme rozebírali například v textu o výzvách umělé inteligence v neziskovém sektoru.

Celkově lze říci, že éru „nauč se jednou, pracuj navždy“ definitivně vystřídala éra celoživotního učení, průběžné adaptace a spolupráce s AI. Pro jednotlivce to znamená potřebu být flexibilní, otevřený novým znalostem, a zároveň rozvíjet dovednosti, které AI těžko nahradí, jako jsou empatie, kreativita nebo kritické myšlení. Pro organizace pak znamená nutnost strategicky investovat do technologií i lidí, aby dokázaly v nové realitě prosperovat a nepropásly příležitosti, které AI přináší.

Budoucnost práce i vzdělávání bude tedy formována dynamikou technologií, ale také lidskou schopností se jim přizpůsobit a využít je ku prospěchu všech. Tento posun je příležitostí i výzvou, kterou stojí za to přijmout s odvahou a vizí.