Skrytá ekologická cena AI: Co nám ukazují data od Googlu a Amazonu

V posledních letech se umělá inteligence stala klíčovým motorem inovací v mnoha odvětvích, od zdravotnictví až po dopravu. S tím však souvisí i výrazný nárůst spotřeby energie a dalších zdrojů, což přináší nové ekologické výzvy. Google a Amazon, dva giganti v oblasti technologií a AI, nedávno zveřejnili své zprávy o udržitelnosti, které jasně ukazují, že plnění závazků o nulových emisích uhlíku je stále komplikovanější právě kvůli provozu AI systémů.

Za poslední rok vzrostly emise Googlu o 25 % a Amazonu o 16 %. Ačkoli firmy přímo AI za nárůst emisí neobviňují, data ukazují, že právě rozšiřování AI služeb a datových center je hlavním zdrojem tohoto růstu. Spotřeba energie pro provoz a trénink rozsáhlých AI modelů je extrémně vysoká a překračuje možnosti dosavadních obnovitelných zdrojů, což vede ke zvýšenému využívání fosilních paliv, například zemního plynu.

AI a Scope 3 emise – neviditelný vliv na uhlíkovou stopu

Významnou částí ekologické náročnosti technologií jsou takzvané Scope 3 emise, které zahrnují nepřímé emise spojené s dodavatelským řetězcem a používáním produktů firmy. Pro Google a Amazon tvoří hlavní část těchto emisí energeticky náročné komponenty jako jsou GPU (grafické procesory) a infrastruktura datových center. Výroba těchto komponent je energeticky náročná a často probíhá v regionech se závislostí na fosilních palivech. Navíc použité chemikálie v těchto výrobních procesech mají vysoký potenciál globálního oteplování.

Google uvádí, že Scope 3 emise jsou dnes dvojnásobné oproti roku 2019, což souvisí především s rozšiřováním datových center a AI technologií. Amazon zase investoval do největšího přírůstku kapacity datových center v roce 2025 ve srovnání s ostatními firmami, což vysvětluje výrazný nárůst emisí v této kategorii. Tento trend ukazuje, že samotný přechod na obnovitelné zdroje energie nestačí k dosažení uhlíkové neutrality.

Výzvy a cesty k udržitelnosti v éře AI

Pro firmy jako Google a Amazon znamená rozvoj AI nejen technologickou výzvu, ale i ekologickou. Investice do obnovitelných zdrojů musí být doplněny inovacemi ve výrobě materiálů jako ocel a cement, které jsou nezbytné pro stavbu datových center. Startupy i velké korporace pracují na nízkouhlíkových technologiích, nicméně masivní rozsah, který AI vyžaduje, zatím není plně pokrytý.

Další oblastí je optimalizace výroby a spotřeby polovodičů, kde technologické nové trendy, například startup SixSense nebo vesmírná výroba čipů jako Space Forge, slibují snížení ekologické zátěže. Rovněž je nutné zvážit nákup uhlíkových kreditů a další environmentální opatření na podporu udržitelnosti.

Pro neziskové organizace a veřejnost je důležité vědět, že technologický pokrok má i své stinné stránky. Zvyšující se energetická náročnost AI upozorňuje na nutnost vyváženého přístupu, který kombinuje inovace s odpovědným chováním. V tomto kontextu může hrát významnou roli i tlak na transparentnost a ekologickou odpovědnost firem, které AI vyvíjejí a nasazují.

Pro neziskový sektor je pak důležité sledovat tyto trendy a přemýšlet, jak AI využívat efektivně a zároveň udržitelně. Inspirativní je i příklad Googlu a Amazonu, kteří i přes náročnou situaci pokračují ve snaze o snižování emisí a hledají nové cesty k udržitelnosti. Více o možnostech a výzvách AI v neziskovém sektoru najdete také v našem článku Jak umělá inteligence mění neziskový sektor: příležitosti, výzvy a praktické příklady.

Závěrem lze říci, že AI sice otevírá dveře k nevídaným technickým a společenským přínosům, zároveň však vyžaduje odpovědný přístup k její energetické a ekologické náročnosti. Očekáváme, že další roky přinesou nové technologie a regulace, které pomohou zmírnit dopady AI na životní prostředí a umožní tak udržitelnost i v době digitální revoluce.