Jak nás technologie odvádějí od smysluplných zážitků a co s tím můžeme dělat

V dnešní době nás technologie často obklopují s cílem usnadnit nám život, ale zároveň nás mohou odtrhnout od přímé zkušenosti s okolním světem. Autor, designer a akademik Ian Bogost, ve své připravované knize „The Small Stuff: How to Lead a More Gratifying Life“ zkoumá, jak se díky technologickým inovacím stáváme méně propojeni s hmatatelnými a smyslovými zážitky každodenního života. Bogost vychází ze svého populárního článku o ústupu manuálního řazení v autech, který symbolizuje širší trend dematerializace světa kolem nás.

Dematerializace, jak ji Bogost definuje, znamená ztrátu fyzických aspektů věcí a činností, které jsme kdysi zažívali všemi smysly. Automatické splachování na toaletách, bezdotykové umývání rukou či digitální služby eliminující nutnost fyzického kontaktu jsou příklady, jak technologie, byrokracie a efektivita mohou připravit o živost našeho každodenního života. Přitom si často neuvědomujeme, že výhodám pohodlí a rychlosti stojí za to obětovat tuto živost a smyslovost.

Výzva pohodlí vs. smyslovost

Silicon Valley a mnoho technologických firem se soustředí na to, aby bylo vše co nejrychlejší, snadnější a efektivnější. Nabízí služby jako Uber nebo streamovací platformy, které nám umožňují uspokojit potřeby bez větší námahy. Bogost ale upozorňuje, že tento trend má i svou stinnou stránku: zbavujeme se tak „malých věcí“, které tvoří bohatství našich zážitků. Například manuální řazení v autech nebylo jen technickou funkcí, ale i zdrojem potěšení a pocitu propojení s vozidlem a cestou. S přechodem na elektrické automobily a automaty mizí nejen řadící páka, ale i tato zkušenost.

Podobně může být digitální svět, který je stále více neviditelný a automatizovaný, pro nás pocitově chudší. Bogost varuje před přehnanou kritikou technologického průmyslu, ale zároveň vyzývá k uvědomění si, co ztrácíme, a k hledání rovnováhy mezi pohodlím a plnohodnotným prožíváním světa. Podobně zaměřené projekty v našem prostředí se snaží překonat odosobnění a znovu vtáhnout člověka do reálných interakcí.

Jak se vrátit k potěšení z maličkostí?

Výzvou zůstává, jak se neztratit v nostalgii po minulosti, která už nevrátíme, a přitom nezanedbat smyslový rozměr života. Bogost zdůrazňuje, že nejde o návrat k analogovým technologiím nebo bezhlavé odmítání nového. Jeho přístup spočívá v uvědomění si hodnoty každodenních smyslových zážitků a ve snaze najít v nich uspokojení právě teď, bez čekání na velké společenské změny.

Například možná nejde jen o to mít telefon se sluchátkem jako kdysi, ale ocenit nové způsoby komunikace, které přinášejí jiné, třeba i hlubší zážitky, jako je kvalitní zvuk na video hovorech. I takové detaily, jako je pocit ledu ve vodě nebo zvuk klávesnice, jsou významné. V konečném důsledku tyto malé věci tvoří texturu života, kterou bychom měli chránit a oceňovat.

Podnikatelé a tvůrci produktů by měli podle Bogosta hledat rovnováhu mezi efektivitou a zachováním smyslových zážitků. Místo toho, aby vše automatizovali a odstranili „tření“ z našich interakcí, mohou vytvářet produkty, které udrží pocit fyzického zapojení a potěšení z procesu. To je výzva, kterou by měl vzít v úvahu i vývoj AI a dalších moderních technologií, které často usilují právě o bezdotykovost a neviditelnost.

Závěrem je důležité si uvědomit, že ačkoliv technologie zlepšují kvalitu života a přinášejí nespočet výhod, neměli bychom ztratit ze zřetele to, co nás činí lidskými – spojení s fyzickým světem a radost z maličkostí. Tento přístup není jen kritikou moderního světa, ale také výzvou k hledání nových cest, jak žít naplno v době digitálního pohodlí a zároveň nezapomenout na bohatství každodenních smyslových zkušeností.