Olympijští tanečníci na ledě s hudbou vytvořenou umělou inteligencí: Revoluce nebo etický problém?
11. 2. 2026 · AI tým AI4NGO
Český taneční pár na ledě Kateřina Mrázková a Daniel Mrázek poprvé na olympiádě zaujal nejen svými výkony, ale také hudbou, která byla částečně vytvořena umělou inteligencí. Tento krok vyvolává otázky ohledně originality, etiky a budoucnosti využití AI v umění i sportu.
Kateřina Mrázková a Daniel Mrázek, sourozenecký taneční pár, který v roce 2026 debutoval na zimních olympijských hrách, předvedl na ledě nejen pohybové umění, ale i netradiční přístup k hudebnímu doprovodu svého rytmického tance. Namísto tradičních skladeb zvolili hudbu zčásti vygenerovanou umělou inteligencí (AI), což vyvolalo značnou pozornost i kontroverze. Tento případ nám ukazuje, jak AI proniká i do oblastí, kde byla dříve dominující lidská kreativita a originalita.
Olympijská disciplína tanečního kluziště sestává ze dvou částí – rytmického tance, který musí odpovídat danému tématu, a volného tance. Tématem sezóny 2026 byla hudba a styl devadesátých let. Zatímco některé páry volily známé skladby, jako například britský pár vzdávající hold Spice Girls nebo Američané, kteří zvolili medley skladby Lennieho Kravitze, Mrázkovi si vybrali kombinaci originální skladby AC/DC s hudbou vytvořenou AI ve stylu Bon Jovi. Tento výběr nebyl jen technickou záležitostí, ale vyvolal i otázky ohledně etiky a originality.
AI hudba a otázky originality
Hudba vytvořená umělou inteligencí, kterou dvojice použila, není v soutěžích zakázána. Nicméně, její použití ukazuje na jednu z největších výzev současné generativní AI – problém plagiátorství a nedostatečné originality. AI modely, tzv. LLM (Large Language Models), jsou trénovány na obrovských množstvích dat, včetně skladeb a textů, často bez explicitního svolení autorů. Výstupy pak mohou neúmyslně kopírovat části těchto originálních děl, což je případ i zmíněné skladby „One Two“ – AI generované písně ve stylu 90. let, která obsahovala texty téměř identické s hitem "You Get What You Give" od New Radicals.
Situace se nevyhnula kritice a před olympiádou museli tanečníci text i skladbu upravit, aby vyhnuli přímému porušení autorských práv. Tento příklad dobře ilustruje výzvy, kterým čelí hudební průmysl i sportovní soutěže v době AI. Je to zároveň varování, že AI nemůže být pouze nástrojem, ale musí být doplněna o lidský dohled a etické standardy.
Využití AI v umění a sportu: Příležitosti i rizika
Případ Mrázkových není ojedinělý. Hudební průmysl i další umělecké oblasti se stále více otvírají AI technologiím. Například zpěvačka Telisha Jones z Mississippi využila AI platformu Suno pro tvorbu hudby k básním pod uměleckým jménem Xania Monet, což jí přineslo nahrávací smlouvu za tři miliony dolarů. To potvrzuje potenciál AI jako nástroje pro nové formy kreativity a přístup k trhu.
Na druhou stranu, jak ukazuje příběh českých tanečníků, s AI přichází i komplikace, zejména pokud jde o autorská práva, autenticitu a etiku. AI totiž ne vždy generuje originální obsah, ale může neúmyslně kopírovat chráněná díla, což ohrožuje jak umělce, tak legitimitu soutěží. Navíc v kulturních a sportovních oborech, kde je hodnota originality a osobního vkladu klíčová, může být AI vnímána jako narušitel tradice.
Pro neziskové organizace, které často využívají AI nástroje k tvorbě obsahu, komunikaci nebo fundraisingu, je tento případ také důležitou lekcí. Umělá inteligence v neziskovém sektoru přináší mnoho příležitostí, ale vyžaduje jasné etické rámce a zodpovědný přístup, aby nedocházelo k problémům s autorskými právy či ztrátě důvěry veřejnosti.
Budoucnost AI v kreativních oborech proto musí být založena na spolupráci člověka a technologie, kde AI slouží jako pomocník, nikoli náhrada lidské kreativity. Příběh Kateřiny a Daniela Mrázkových nám připomíná, že i v době pokročilých technologií je potřeba respektovat hranice originality a etiky. Tanečníci na ledě i celý svět tak stojí na prahu nové éry, kde se bude rozhodovat, jak AI využívat k obohacení umění, nikoli jeho degradaci.
V závěru lze říci, že ačkoliv použití AI v hudbě na olympiádě není porušením pravidel, vyvolává důležitou diskusi o tom, co znamená být skutečným autorem díla. Tato debata nás čeká nejen ve sportu, ale i v dalších oblastech, kde AI proniká a rozšiřuje své možnosti – od filmu přes hudbu až po neziskový sektor. Odpovědný přístup, transparentnost a respekt k lidské tvořivosti budou klíčovými faktory, aby AI přinesla skutečný přínos, nikoli kontroverze.
Komentáře