Studio Ghibli a další japonští vydavatelé požadují, aby OpenAI přestalo trénovat AI na jejich dílech bez souhlasu

Ve světě umělé inteligence se stále častěji setkáváme s komplikovanými otázkami týkajícími se práv duševního vlastnictví. Nedávný dopis japonské organizace Content Overseas Distribution Association (CODA), která zastupuje významné hráče jako Studio Ghibli, upozorňuje OpenAI na to, že jejich modely jsou trénovány na chráněném obsahu bez předchozího svolení autorů. Studio Ghibli, známé díky filmům jako Spirited Away nebo My Neighbor Totoro, se tak ocitá v centru této debaty, jelikož uživatelé často využívají AI nástroje k tvorbě obrazů ve stylu této legendární animace.

Situace není nová, ale nabývá na intenzitě s rostoucí dostupností a schopnostmi AI aplikací, jako jsou OpenAI Sora a další video generátory. PODLE CODA může trénování modelu na chráněných dílech bez povolení představovat porušení autorského zákona v Japonsku. Zatímco americká legislativa je v této oblasti nejasná a soudní precedenty jsou sporadické, Japonsko trvá na přísnější ochraně práv autorů bez možnosti pozdějšího omluvného zásahu.

Problémy s autorskými právy a umělou inteligencí

OpenAI zvolila strategii, kterou lze popsat jako „zeptat se až poté“ – místo předchozího získání svolení využívá obsah, a pokud vzniknou problémy, řeší je zpětně. Tento přístup však přináší značné komplikace, zejména pokud jde o ochranu práv autorů a zájmy tvůrců. Příkladem jsou žaloby od společnosti Nintendo nebo dědiců významných osobností, jejichž podoby byly generovány AI, často bez jejich souhlasu, a to i v kontroverzních formách jako deepfake.

Naopak v Japonsku je právní rámec jasnější: „Podle japonského autorského práva je potřeba získat předchozí svolení k využití chráněných děl a neexistuje možnost vyhnout se odpovědnosti následným námitkám,“ upozorňuje CODA. To představuje zásadní výzvu pro globální společnosti vyvíjející AI, které často operují v mnoha jurisdikcích s odlišnou právní úpravou.

Kreativita a etika v éře AI: hlas autorů a umělců

Hayao Miyazaki, jeden z nejvýznamnějších tvůrců Studia Ghibli, se k fenoménu AI generovaných obrazů vyjádřil v minulosti velmi kriticky. Již v roce 2016, kdy byl seznámen s AI 3D animacemi, je označil za „urážku samotného života“ a vyjádřil znechucení nad tímto přístupem. Tím reflektuje nejen uměleckou, ale i hlubší etickou dimenzi problému – respekt k lidské kreativitě, originalitě a ochraně tvůrčích děl.

Pro neziskové organizace a tvůrce obsahu se stává otázka práv a ochrany jejich děl stále naléhavější, zvláště v době, kdy umělá inteligence dokáže snadno kopírovat a reinterpretovat známé styly a díla. Je nezbytné nastavit pravidla, která umožní využití AI jako nástroje podpory kreativity, ale zároveň zajistí spravedlivou ochranu práv původních autorů, a to nejen v Japonsku, ale celosvětově.

V České republice a Evropě stále více sledujeme diskuse o regulaci AI, která ovlivňuje i oblast autorských práv. Například článek Autoři varují před zneužíváním AI v nakladatelstvích upozorňuje na podobná témata a vyzývá k nastavení jasných pravidel.

Technologické firmy jako OpenAI tak stojí před rozhodnutím, zda se začnou více soustředit na získávání licencí a spolupráci s tvůrci, nebo riskovat právní spory a ztrátu důvěry. Pro neziskový sektor i kreativní průmysly je tento vývoj důležitý, protože ukazuje, že cesta k spravedlivému a etickému využívání AI vede přes respektování práv a dialog mezi všemi zúčastněnými stranami.

Závěrem, otázky autorských práv v době umělé inteligence nejsou jen technickou či právní výzvou, ale hlubokou výzvou pro celé lidské společenství. Musíme hledat rovnováhu mezi inovací a ochranou kreativity, aby umělá inteligence mohla být skutečným partnerem, nikoli hrozbou pro tvůrce a jejich práva.