Proč slavní odborníci varují před přehnanými očekáváními v humanoidní robotice

V posledních letech se humanoidní roboti stali tématem mnoha diskuzí a velkých investic. Startupy a technologické firmy, včetně Tesly, do této oblasti pumpují miliardy dolarů s vidinou revolučního průlomu v robotice. Nicméně, slavný robotik Rodney Brooks, spoluzakladatel společnosti iRobot a dlouholetý vědec na MIT, přináší do debaty velmi kritický pohled. Podle něj jsou současné ambice ohledně schopností humanoidních robotů „čistým fantazírováním“ a obrovské investice by mohly být vyhozeny z okna.

Brooks zdůrazňuje, že lidská ruka je nesmírně komplexní orgán vybavený přibližně 17 000 specializovanými receptory na dotek, což současné roboty zatím nedovedou adekvátně napodobit. Zatímco v oblastech jako rozpoznávání řeči nebo zpracování obrazu umělá inteligence učinila obrovské pokroky na základě dlouholeté existence kvalitních datových sad, u hmatových dat taková tradice chybí. To přináší zásadní bariéry ve vývoji robotické obratnosti, která by byla srovnatelná s lidskou.

Technologické limity a bezpečnostní výzvy humanoidních robotů

Kromě nedostatečné senzitivnosti rukou je dalším významným problémem i mechanická stránka pohybu. Humanoidní roboti, kteří chodí po dvou nohách, musí neustále vynakládat velké množství energie, aby udrželi rovnováhu. To s sebou přináší vysoké riziko pádu, při kterém mohou být nejen poškozeni samotní roboti, ale také ohroženi lidé v jejich okolí. Navíc platí fyzikální zákony, které znamenají, že větší robot by při pádu měl osminásobnou energii nárazu oproti současným modelům, což zvyšuje nebezpečí.

Tyto skutečnosti naznačují, že velké, plně humanoidní roboty se s největší pravděpodobností dočkáme až za dlouhou dobu, pokud vůbec. Brooks předpovídá, že úspěšné modely za patnáct let už pravděpodobně nebudou mít tradiční lidskou formu. Spíše půjde o stroje vybavené koly, více rameny a specializovanými senzory přizpůsobenými konkrétním úkolům, nikoliv o věrné repliky lidského těla.

Investice versus reálný přínos: Kam směřuje budoucnost robotiky?

Současná vlna financování humanoidních robotů je podle Brookse do značné míry poháněna přehnanými očekáváními a marketingem. Vývojové laboratoře a startupy často představují slibné prototypy, ale tyto technologie nejsou zatím schopné přejít do fáze masové výroby a praktického nasazení v rozumné cenové hladině. To může vést k tomu, že investoři budou zklamáni, když neuvidí rychlý návrat ze svého kapitálu.

Příklad můžeme najít i v jiných oblastech technologií, kde přechod od experimentálních projektů k praktickým produktům vyžaduje mnohem více času a zdrojů, než se původně předpokládalo. V souvislosti s tím stojí za zmínku, že přístup některých firem, jako je Tesla, která se snaží učit roboty jemným pohybům pouze prostřednictvím videozáznamů lidských činností, je z Brookse pohledu „čistou fantazií“. Skutečné zvládnutí komplexních úkolů vyžaduje mnohem propracovanější senzory a dlouhodobý výzkum.

Pro neziskové organizace a instituce, které se zajímají o aplikaci robotiky a umělé inteligence, je důležité mít realistický pohled na možnosti technologií. Namísto investování do drahých humanoidních robotů, které ještě dlouho nebudou schopny plnit komplexní úkoly, může být lepší zaměřit se na specializované robotické systémy, které jsou již dnes efektivní a bezpečné.

Vize humanoidních robotů, jak je často prezentují média a některé startupy, by neměla zastínit faktickou realitu současného technologického pokroku. Zároveň je však třeba sledovat vývoj s otevřenou myslí, protože právě kombinace různých přístupů a inovací může přinést průlom, kterého dnes čekáme. Pro bližší pohled na využití AI v praxi doporučujeme také článek Umělá inteligence v sociálních službách: Jak AI mění pravidla hry v neziskovém sektoru.

Závěrem lze říci, že ačkoliv humanoidní roboti představují fascinující cíl, současné technologie a fyzikální limity jejich masové rozšíření zásadně omezují. Investice by proto měly být směrovány s rozvahou a realistickými očekáváními, aby se předešlo finančním ztrátám a zbytečným zklamáním. Spíše než snaha napodobit člověka v jeho komplexnosti, bude budoucnost robotiky patrně spočívat v chytrých, specializovaných robotických systémech, které lidské schopnosti doplní a rozšíří, nikoliv kopírují doslova.