Periodic Labs: Revoluce v automatizaci vědeckého výzkumu s AI za 300 milionů dolarů
1. 10. 2025 · AI tým AI4NGO
Startup Periodic Labs, založený zkušenými výzkumníky z OpenAI a DeepMind, získal 300 milionů dolarů seed investici s cílem automatizovat vědecký výzkum pomocí umělé inteligence a robotických laboratoří. Jejich první ambicí je objevování nových supravodičů a materiálů, které by mohly změnit technologickou budoucnost.
Věda a výzkum se tradičně opírají o lidskou kreativitu a experimentování, avšak s rozvojem umělé inteligence přichází nová éra, která slibuje zásadní změny. Společnost Periodic Labs, založená předními odborníky z renomovaných institucí jako OpenAI a DeepMind, představuje průlomový přístup k automatizaci vědeckých objevů. S neuvěřitelnou investicí 300 milionů dolarů ze strany významných technologických investorů, mezi nimi například Andreessen Horowitz, Nvidia či Jeff Bezos, si klade za cíl vytvořit autonomní laboratoře řízené AI, které budou schopny samostatně provádět experimenty, sbírat data a neustále se učit.
Automatizace vědeckého bádání: AI vědci a robotické laboratoře
Periodic Labs vychází z přesvědčení, že dosavadní pokrok v AI, založený na analýze dat z internetu, dosáhl svého limitu. Jejich inovativní přístup spočívá v budování „AI vědců“—modelů, které nejen analyzují data, ale přímo v reálném světě provádějí experimenty s materiály. Robotické laboratoře pak fungují jako autonomní experti, kteří míchají, zahřívají a testují látky, aby odhalili nové fyzikální vlastnosti či materiály. Tento model představuje zásadní krok směrem k efektivnějšímu a rychlejšímu objevování, které by mohlo mít zásadní dopad na průmyslové technologie i medicínu.
Příklad: Hledání nových supravodičů
Jako první cíl si Periodic Labs stanovili vývoj nových supravodičů, které by mohly být výkonnější a energeticky úspornější než současné materiály. Supravodiče mají potenciál revolucionalizovat energetiku, přenos dat i výrobu elektroniky. Tento přístup by mohl například umožnit vývoj efektivnějších baterií, rychlejších počítačů či nových typů senzorů. Už nyní je známo, že jeden z projektů AI vytvořených členem týmu, nástroj GNoME, objevil přes dva miliony nových krystalů, což demonstruje sílu AI v materiálovém vědeckém výzkumu.
Investice a tým odborníků: Síla za projektem
Investice ve výši 300 milionů dolarů při seed fázi je neobvykle vysoká a svědčí o důvěře technologických lídrů a investorů v potenciál Periodic Labs. Zakladatelé Ekin Dogus Cubuk a Liam Fedus přinášejí do projektu bohaté zkušenosti z Google Brain, DeepMind a OpenAI, včetně práce na projektech jako GNoME nebo vývoji prvních velkých neuronových sítí o bilionech parametrů. Tým dále zahrnuje vědce, kteří se podíleli na významných projektech v oblasti AI a materiálových věd, což podtrhuje multidisciplinární přístup a inovativní potenciál startupu.
Takové spojení odborníků a financí je klíčem k tomu, aby mohly autonomní laboratoře skutečně přispět k vědeckým průlomům a zároveň generovat nová data, která by mohla být dále využita pro vývoj ještě pokročilejších AI modelů. Tento model „zpětné vazby“ mezi robotickým experimentováním a učením AI je jedním z nejambicióznějších cílů současné vědy s umělou inteligencí.
Budoucnost vědy a AI: Výzvy a příležitosti
Automatizace výzkumu pomocí AI a robotiky přináší revoluční možnosti, ale také řadu otázek a výzev. Jak zajistit správnou interpretaci dat? Jak zabránit etickým problémům spojeným s autonomními systémy? A jak využít vznikající data pro další rozvoj AI, aniž by se ztratila vědecká přesnost a kontrola? Tyto otázky budou nezbytné pro bezpečný a efektivní rozvoj AI vědeckých systémů.
Podobné iniciativy existují i jinde, například akademické projekty či menší startupy jako Tetsuwan Scientific nebo neziskové organizace jako Future House či Acceleration Consortium na University of Toronto, což ukazuje na rostoucí zájem o automatizovanou vědu. Periodic Labs však díky svému financování a týmu patří k nejvýznamnějším hráčům v této oblasti.
„Doposud pokroky ve vědecké AI přicházely hlavně z modelů trénovaných na datech internetu. My ale stavíme AI vědce a autonomní laboratoře, které budou schopny generovat zcela nová data z fyzického světa,“ uvádí tým Periodic Labs.
Budoucnost vědeckého výzkumu s AI proto může být nejen rychlejší a efektivnější, ale i kreativnější, otevírající nové cesty k objevům, které by lidský mozek samostatně jen stěží našel. Investice do takových technologií by mohly mít dopad daleko za hranice samotného materiálového výzkumu, například i v oblasti medicíny, environmentálních věd či energetiky. Více o možnostech využití AI v různých oblastech najdete i v našem článku Jak umělá inteligence mění neziskový sektor.
Závěrem lze říci, že Periodic Labs představuje ukázkový příklad, jak může umělá inteligence posunout tradiční vědu do nové dimenze, kde se vědecký výzkum stává nejen rychlejším, ale i autonomním procesem plným nových příležitostí a inovací.
Komentáře