Čína vede závod v technologii rozhraní mozek-počítač

Technologie rozhraní mozek-počítač (BCI) představuje jednu z nejperspektivnějších oblastí současného výzkumu a vývoje. Zatímco projekty jako Neuralink Elona Muska často dominují mediálním zprávám, Čína bez velkého hluku prudce expanduje od základního výzkumu k masovému komerčnímu využití. Rychlý pokrok je podpořen nejen technickým know-how, ale především jasnou politikou a koordinací na národní úrovni.

Čínští podnikatelé jako Phoenix Peng, zakladatel startupů NeuroXess a Gestala, považují BCI za trh s ohromným potenciálem. Jde především o zavedení implantabilních i neinvazivních zařízení, která propojují lidský mozek s počítači, a to nejprve v medicíně, například při léčbě paralýzy nebo chronické bolesti, a později s vizí rozšíření lidských schopností o umělou inteligenci.

Čtyři pilíře úspěchu čínského BCI průmyslu

Prvním klíčovým faktorem je silná a koordinovaná státní podpora, která nejen financuje výzkum (například fond na mozek s 165 miliony dolarů), ale také sjednocuje standardy a systém zdravotního pojištění. To zrychluje zavádění nových léčebných metod do praxe, protože po schválení zařízení je jeho úhrada z pojištění automatická, na rozdíl od komplikovanějšího schvalování v USA.

Druhým pilířem jsou rozsáhlé klinické kapacity, díky kterým může probíhat více než 50 klinických studií implantovatelných BCI zařízení. Tyto studie zahrnují dekódování motorických a jazykových funkcí, obnovu poškozených mích a rehabilitaci po mrtvici. Významným krokem bylo první plně implantované bezdrátové BCI v Číně, které umožnilo pacientovi ovládat zařízení přímo mozkem bez externího vybavení.

Třetím faktorem je vyspělý průmysl zaměřený na polovodiče, umělou inteligenci a zdravotnický hardware, který umožňuje rychlý vývoj a výrobu prototypů. Čtvrtým pilířem jsou rozsáhlé strategické investice, které kombinují státní a soukromý kapitál, například čínský startup StairMed Technology získal v roce 2025 48 milionů dolarů, a BrainCo nedávno plánoval IPO v Hongkongu po získání 287 milionů dolarů.

Inovace a výzvy v technologii BCI

BCI zařízení se rozdělují na invazivní a neinvazivní. Invazivní implantáty, jako vyvíjí NeuroXess či Neuralink, poskytují vysokou přesnost signálů, ale vyžadují chirurgický zákrok s riziky. Neinvazivní metody, například EEG headsety od BrainCo, nabízejí bezpečnější a snadnější použití, i když s nižší přesností. Právě neinvazivní systémy mají větší potenciál pro masové použití.

Čínské startupy také experimentují s novými přístupy, jako je použití ultrazvuku v BCI, který přináší neinvazivní řešení pro léčbu bolesti, mrtvice či deprese. Například firma Gestala plánuje uvést první produkty na trh již v letošním roce, přičemž klinické testy ukazují znatelné zmírnění bolesti až na několik týdnů po jednom sezení.

Současně Čína plánuje zpřísnit regulace, zejména ohledně implantovatelných zařízení a ochrany dat. Zároveň se připravují jednotné etické normy a standardy pro klinické hodnocení, což je důležité vzhledem k citlivosti a potenciálním rizikům spojeným s manipulací s mozkovými signály.

„Neuroscience a umělá inteligence jsou dvě strany téže mince,“ říká Peng. „BCI bude sloužit jako nejdokonalejší most mezi biologickou a umělou inteligencí, což otevírá obrovský trh budoucnosti.“

Zatímco zdravotnické aplikace zůstanou hlavním segmentem v příštích letech, očekává se, že BCI technologie proniknou i do oblastí rozšíření lidských schopností, vzdělávání či zábavy. Tato transformace může otevřít nové možnosti pro neziskové organizace i sociální služby, například v oblasti rehabilitace nebo podpory lidí s postižením, jak podrobněji diskutujeme v našem článku o AI v sociálních službách.

Čínský příklad ukazuje, jak klíčová je kombinace státních politik, průmyslové podpory a inovativních startupů pro rychlý rozvoj průlomových technologií ve světě. Přestože technologie BCI vyvolává i obavy o soukromí, bezpečnost a etiku, její potenciál zlepšit životy milionů lidí je nepopiratelný a stojí za pozornost i u nás.

Pokud vás zajímá více o propojení umělé inteligence a biotechnologií, doporučujeme se podívat také na náš přehled o vyvoji léků s pomocí AI a AI v neziskovém sektoru.

Závěrem lze říci, že technologie rozhraní mozek-počítač, kterou Čína systematicky posouvá k aplikacím v medicíně i mimo ni, bude jedním z klíčových pilířů budoucího technologického vývoje. Její úspěch závisí nejen na technické vyspělosti, ale i na schopnosti řešit etické otázky a bezpečnostní standardy. Budoucnost nám ukáže, jakým způsobem tyto inovace změní životy nás všech.